2. 9. 2010
Třináctá komnata
Milí čtenáři,
asi po dvou letech jsem sedla opět ke psaní. Naposledy jsem psala o tom, jestli je možné přátelství mezi mužem a ženou, a došla jsem k závěru, že ano.
Uběhly docela dlouhé dva roky. Jsem pořád svobodná, ale svatba už je na spadnutí a jsem díky bohu se stejným partnerem už pátý rok. Přibyl nám nový člen do naší malé rodinky - dcera Kateřinka, které budou téměř tři měsíce. Je to takové naše sluníčko a jsem ráda že vše proběhlo bez zdravotních problémů. Rozhodli jsme se dobře, zda mít či nemít.
Ale proč dnes vlastně píši? Opět mě inspiroval můj nejlepší kamarád Petr. Asi před měsícem jsem zjistila, jak je jednoduché zbortit přátelství mezi lidmi.
Tak nějak po porodu Kateřinky jsem se rozhodla, že pozvu své přátelé k nám na oslavu a pak se zajdem někam pobavit. Nebyla jsem minimálně rok nikde, takže jsem se na to moc těšila, a navíc jsem pozvala lidi, kterých s i moc vážím a mám je jako svou rodinu.
Bohužel nebo bohudík jsem pozvala i svou kamarádku Emu, kterou znám asi sedm let, ale kamarádit jsme se začali, až jsem měla Verču, tudíž asi pět let. Takovéto občasné navštěvování, na pokec atd. Ema je o šest let mladší než já, tudíž když jsem ji poznala, byla těžká puberťačka a teď za ta léta jsem sledovala její životní vývoj, kdy se z puberťačky stávala žena a posléze i matka.Tak tuto Emu jsem pozvala k nám a už asi týden před oslavou jsem ji seznámila s Petrem
Očividně se Emě líbil a ani ona mu nebyla lhostejná. Celý týden se mnou neprobírala nic jiného než Petr sem, Petr tam. Už mi to opravdu lezlo na mozek, ale je to kamarádka, tak budiž. Mimochodem už pět let zadaná kamarádka, s přítelem mají rok a půl starého chlapečka.
Jak jsem už psala, byly tam vzájemné sympatie. Kamarádi dorazili. Jeník - můj bývalý kolega z práce a přiznávám i můj bývalý milenec, ale tenhle vztah vyprchal a stalo se z našeho vztahu velice dobré přátelství. Jiřík-také můj bývalý pracovní kolega - velice hodný a poctivý chlap. Petr a Ema samozřejmě Marek. Tak jsem se sešli u nás doma. Celou tuto návštěvu perlila Ema; zabodovala už tím, že si sedla Péťovi na klín přede všemi, ač všichni v místnosti věděli, že je ženatý a má dvě děti. To mě teda trochu urazilo, ale mlčela jsem. Těsně před odchodem na diskotéku mě přede všemi vynadala, že se hrbím jako negr. To je nejhorší nadávka, jakou můžete tmavému člověku říct. Po dlouhém omlouvání jsme vyšli.
Já měla teda total zkaženou náladu, ale přemáhala jsem se. Petr se mě snažil rozproudit a dobrými slovy se mu to i povedlo. Můžu říct, že jsem si to užila. Přijeli jsem domů s tím, že Ema s Petrem spí v ložnici a já Jeník a Marek v obýváku - děti ve svých postýlkách. Jiřík jel domů ještě před diskotékou.
Přišlo ráno a Jeník odjel na školení a nám doma zůstal páreček Petr a Ema. Jak už jsem v minulém článku psala, mám k Péťovi určitý citový vztah, který jsem v sobě pracně pohřbila někam hluboko na dno duše.
Ale jak se říkám - opravdově se zamiluješ jen jednou v životě. Tím myslím se vším, aby tam byl ten nerozum, vášeň až ti srdce buší v krku.
Tak tohle vše jsem pohřbila hluboko v sobě s tím, že jsme zůstali velice dobří kamarádi, kteří se mají moc rádi. Jenomže když jsem se to ráno na ty dva dívala, popadla mě šílená zlost a žárlivost vůči Emě. Svým způsobem mě to i uráželo, že se tohle dělo v mém bytě! Oba byli chichi chacha a já se strašně moc snažila být klidná, ale uvnitř to vřelo! Proč nejsem na jejím místě já? Proč nemám ten šarm, kterým každého kluka oblbne tak, že se do ní zamiluje? Proč? Ale jak jsem řekla, dusila jsem to v sobě. Pro Emu si přijel přítel - takže úžasná situace, když se tady potkal s Péťou…hodně trapná situace! Péťa se zvedl a šel radši domů. Měl toho nad hlavu. Nachází se v ne moc dobré životní etapě a potřebuje podporu kamarádů, aby to ustál. Chtěl jen zažít chvíli radosti v té spoustě problémů, co má.Doma mu to taky neklape už pár let, takže jsem to plně chápala. Ovšem Ema mi svým způsobem zkazila oslavu a ještě zahnula svému příteli, který si to rozhodně nezasloužil.
Byla to opravdu divná situace sledovat, jak z rozežranosti jeden člověk ničí toho, koho má rád. A to vše se dělo v mém bytě! Druhý den mi selhaly nervy a napsala jsem Péťovi, že mi to vadilo, že byl má životní láska a svým způsobem ho miluji někde v hloubi duše pořád, ale že jsem to pohřbila. Dík Emě to vše vyplavalo na povrch. Nakonec jsme to vzali jako vždy s humorem s tím, že jsme si před léty slíbili ze srandy, že se ve čtyřiceti pěti letech vezmem. tak co teď řešíme?! Abyste pochopili, svého přítele Marka miluji. Je to můj životní partner,který si mě váží, miluje mě a máme spolu dvě děti. Víme oba, co chceme, a to určitě nehodláme měnit. Jen každý má v sobě třináctou komnatu. Já tam mám svou matku a Petra a díky tomuto incidentu se část komnaty pootevřela a srdce bušilo až v krku.
No jak to dopadlo? Špatně. Emin přítel přišel na vše, takže měla doma tichou domácnost, ale vše naštěstí ustáli. Můj Marek řekl v létě Emě, že by si ji možná vzal za svědka na svatbu. Po tomto incidentu u nás doma, kdy mě sprostě urazila a zachovala se jako nevěrná, bezohledná žena, ovšem změnil názor.Dnes jsem jí řekla, že si ji nepřeje jako svědka a že si vezme Jeníka, který se k němu choval vždy férově. Ema se urazila, že na svatbu nepůjde - logické. Doufám, že se vše urovná, což zase zbude na mě. Mám co dělat. Pak si domů pozvěte přátele- samé chlapy a jednu blonďatou kamarádku, která neví co chce od života, a vše se vám může zhroutit, vylezou na povrch duše věci, které jste pohřbili a zbude jen trápení a slzy. Jsem důkladně poučena. Trvalo mi téměř měsíc se dát do kupy, srovnat své hodnoty jak v životě, tak v srdci.
A co mi to dalo? Že si musím důkladně rozmýšlet, koho považovat za svého opravdového přítele a kdo si na něj jen hraje. Normální pravý přítel by nikdy neměl nic v bytě svého nejlepšího přítele s jeho nejlepším přítelem. Já osobně bych to nikdy neudělala a věřte, že jsem nad tím dlouho dumala. Mějte se milí čtenáři krásně a ať vám aspoň jednou v životě zabuší srdce až v krku.
asi po dvou letech jsem sedla opět ke psaní. Naposledy jsem psala o tom, jestli je možné přátelství mezi mužem a ženou, a došla jsem k závěru, že ano.
Uběhly docela dlouhé dva roky. Jsem pořád svobodná, ale svatba už je na spadnutí a jsem díky bohu se stejným partnerem už pátý rok. Přibyl nám nový člen do naší malé rodinky - dcera Kateřinka, které budou téměř tři měsíce. Je to takové naše sluníčko a jsem ráda že vše proběhlo bez zdravotních problémů. Rozhodli jsme se dobře, zda mít či nemít.
Ale proč dnes vlastně píši? Opět mě inspiroval můj nejlepší kamarád Petr. Asi před měsícem jsem zjistila, jak je jednoduché zbortit přátelství mezi lidmi.
Tak nějak po porodu Kateřinky jsem se rozhodla, že pozvu své přátelé k nám na oslavu a pak se zajdem někam pobavit. Nebyla jsem minimálně rok nikde, takže jsem se na to moc těšila, a navíc jsem pozvala lidi, kterých s i moc vážím a mám je jako svou rodinu.
Bohužel nebo bohudík jsem pozvala i svou kamarádku Emu, kterou znám asi sedm let, ale kamarádit jsme se začali, až jsem měla Verču, tudíž asi pět let. Takovéto občasné navštěvování, na pokec atd. Ema je o šest let mladší než já, tudíž když jsem ji poznala, byla těžká puberťačka a teď za ta léta jsem sledovala její životní vývoj, kdy se z puberťačky stávala žena a posléze i matka.Tak tuto Emu jsem pozvala k nám a už asi týden před oslavou jsem ji seznámila s Petrem
Očividně se Emě líbil a ani ona mu nebyla lhostejná. Celý týden se mnou neprobírala nic jiného než Petr sem, Petr tam. Už mi to opravdu lezlo na mozek, ale je to kamarádka, tak budiž. Mimochodem už pět let zadaná kamarádka, s přítelem mají rok a půl starého chlapečka.
Jak jsem už psala, byly tam vzájemné sympatie. Kamarádi dorazili. Jeník - můj bývalý kolega z práce a přiznávám i můj bývalý milenec, ale tenhle vztah vyprchal a stalo se z našeho vztahu velice dobré přátelství. Jiřík-také můj bývalý pracovní kolega - velice hodný a poctivý chlap. Petr a Ema samozřejmě Marek. Tak jsem se sešli u nás doma. Celou tuto návštěvu perlila Ema; zabodovala už tím, že si sedla Péťovi na klín přede všemi, ač všichni v místnosti věděli, že je ženatý a má dvě děti. To mě teda trochu urazilo, ale mlčela jsem. Těsně před odchodem na diskotéku mě přede všemi vynadala, že se hrbím jako negr. To je nejhorší nadávka, jakou můžete tmavému člověku říct. Po dlouhém omlouvání jsme vyšli.
Já měla teda total zkaženou náladu, ale přemáhala jsem se. Petr se mě snažil rozproudit a dobrými slovy se mu to i povedlo. Můžu říct, že jsem si to užila. Přijeli jsem domů s tím, že Ema s Petrem spí v ložnici a já Jeník a Marek v obýváku - děti ve svých postýlkách. Jiřík jel domů ještě před diskotékou.
Přišlo ráno a Jeník odjel na školení a nám doma zůstal páreček Petr a Ema. Jak už jsem v minulém článku psala, mám k Péťovi určitý citový vztah, který jsem v sobě pracně pohřbila někam hluboko na dno duše.
Ale jak se říkám - opravdově se zamiluješ jen jednou v životě. Tím myslím se vším, aby tam byl ten nerozum, vášeň až ti srdce buší v krku.
Tak tohle vše jsem pohřbila hluboko v sobě s tím, že jsme zůstali velice dobří kamarádi, kteří se mají moc rádi. Jenomže když jsem se to ráno na ty dva dívala, popadla mě šílená zlost a žárlivost vůči Emě. Svým způsobem mě to i uráželo, že se tohle dělo v mém bytě! Oba byli chichi chacha a já se strašně moc snažila být klidná, ale uvnitř to vřelo! Proč nejsem na jejím místě já? Proč nemám ten šarm, kterým každého kluka oblbne tak, že se do ní zamiluje? Proč? Ale jak jsem řekla, dusila jsem to v sobě. Pro Emu si přijel přítel - takže úžasná situace, když se tady potkal s Péťou…hodně trapná situace! Péťa se zvedl a šel radši domů. Měl toho nad hlavu. Nachází se v ne moc dobré životní etapě a potřebuje podporu kamarádů, aby to ustál. Chtěl jen zažít chvíli radosti v té spoustě problémů, co má.Doma mu to taky neklape už pár let, takže jsem to plně chápala. Ovšem Ema mi svým způsobem zkazila oslavu a ještě zahnula svému příteli, který si to rozhodně nezasloužil.
Byla to opravdu divná situace sledovat, jak z rozežranosti jeden člověk ničí toho, koho má rád. A to vše se dělo v mém bytě! Druhý den mi selhaly nervy a napsala jsem Péťovi, že mi to vadilo, že byl má životní láska a svým způsobem ho miluji někde v hloubi duše pořád, ale že jsem to pohřbila. Dík Emě to vše vyplavalo na povrch. Nakonec jsme to vzali jako vždy s humorem s tím, že jsme si před léty slíbili ze srandy, že se ve čtyřiceti pěti letech vezmem. tak co teď řešíme?! Abyste pochopili, svého přítele Marka miluji. Je to můj životní partner,který si mě váží, miluje mě a máme spolu dvě děti. Víme oba, co chceme, a to určitě nehodláme měnit. Jen každý má v sobě třináctou komnatu. Já tam mám svou matku a Petra a díky tomuto incidentu se část komnaty pootevřela a srdce bušilo až v krku.
No jak to dopadlo? Špatně. Emin přítel přišel na vše, takže měla doma tichou domácnost, ale vše naštěstí ustáli. Můj Marek řekl v létě Emě, že by si ji možná vzal za svědka na svatbu. Po tomto incidentu u nás doma, kdy mě sprostě urazila a zachovala se jako nevěrná, bezohledná žena, ovšem změnil názor.Dnes jsem jí řekla, že si ji nepřeje jako svědka a že si vezme Jeníka, který se k němu choval vždy férově. Ema se urazila, že na svatbu nepůjde - logické. Doufám, že se vše urovná, což zase zbude na mě. Mám co dělat. Pak si domů pozvěte přátele- samé chlapy a jednu blonďatou kamarádku, která neví co chce od života, a vše se vám může zhroutit, vylezou na povrch duše věci, které jste pohřbili a zbude jen trápení a slzy. Jsem důkladně poučena. Trvalo mi téměř měsíc se dát do kupy, srovnat své hodnoty jak v životě, tak v srdci.
A co mi to dalo? Že si musím důkladně rozmýšlet, koho považovat za svého opravdového přítele a kdo si na něj jen hraje. Normální pravý přítel by nikdy neměl nic v bytě svého nejlepšího přítele s jeho nejlepším přítelem. Já osobně bych to nikdy neudělala a věřte, že jsem nad tím dlouho dumala. Mějte se milí čtenáři krásně a ať vám aspoň jednou v životě zabuší srdce až v krku.
